Martin FUSEK (ÚOCHB AV ČR, TAČR)




BESEDA č. 2 – “Univerzita jako příležitost… aplikovat výsledky výzkumu”

prof. Ing. Martin Fusek, CSc. – vědec, biochemik, zástupce ředitele na ÚOCHB AV ČR, předseda výzkumné rady TAČR
KDY: 7.2.2019 v 15:00
KDE: Univerzitní kavárna Družba

Vědci bývají malinko rozptýlení a nechtěj bejt úplně fokusovaní na ten cíl” prof. Fusek v úvodu besedy poukázal na problematiku splynutí univerzitní vědy s komerční praxí jak v právním, tak v praktickém slova smyslu.Následně představil způsob, jakým tuto překážku lze v rámci přírodních věd překonat. Dále předestřel i důvod, proč na mnoha univerzitách ve skutečnosti není přítomná věda na vysoké úrovni. V závěru byly předloženy i otázky vědecké etiky a praktických důsledků nynějšího systému, který dohlíží na její dodržování.

Záznam z besedy:

Profesor Martin Fusek vede tým technologického transferu v Ústavu organické chemie a biochemie. Léčiva, která díky spolupráci ústavu s farmaceutickým průmyslem vznikají, pomáhají milionům lidí na celém světě. Léčí třeba pacienty s HIV, cystickou fibrózou, onkologické pacienty a řadu dalších.

Medailonek:

Prof. Fusek je absolventem VŠCHT Praha v oboru organická chemie, v roce 1988 mu byl udělen titul CSc. v oboru biochemie na Ústavu organické chemie a biochemie ČSAV. V letech 1989 – 1995 pracoval jako post-doktorand v USA a SRN. Je autorem více než 50- ti původních vědeckých publikací v impaktovaných časopisech a dvou monografií. Od roku 1995 je externím přednášejícím na VŠCHT Praha, kde mu byl v roce 2012 udělen titul profesor v oboru biochemie. Od roku 1995 do 2007 pracoval pro společnosti Sigma-Aldrich a Merck v České republice a v zahraničí. Od roku 2007 se věnuje problematice technologického transferu na ÚOCHB AVČR v.v.i. Od roku 2009 je výkonným ředitelem společnosti IOCB TTO s.r.o., která zajišťuje proces transferu technologií pro ÚOCHB, AV ČR, v.v.i. a od roku 2012 je zástupcem ředitele pro strategický rozvoj na stejném ústavu. Je členem několika dozorčích rad vědeckých institucí, členem předsednictva ČSCH a dalších organizací.

One Comment on “Martin FUSEK (ÚOCHB AV ČR, TAČR)”

  1. Prof. Fusek mluvil především o dosavadních cestách k uplatnění chemických látek, vyvíjených v jeho ústavě, ve farmaceutickém průmyslu. Zdůraznil mj., že základním tématem tohoto výzkumného ústavu ČAV je „samozřejmě“ základní výzkum a že uplatnění látek v léčivech je vlastně vedlejší produkt tohoto zaměření. Nicméně „vedlejší produkt“ je tak úspěšný, že ústav z něj má dostatek peněz nejen pro práci celkově, ale také došlo na založení instituce, podporující uplatnění jiných výzkumů jiných subjektů v oblasti chemie.
    V řeči pro mě zřetelně zaznělo, že cesta nalezení možností a uplatnění i těchto látek, tohoto typu prostých a výzkumných výsledků, bylo komplikovaným během na dlouhou trať. – Pro mě tedy zvěst, že jednak se prostě ty cesty musejí hledat, a jednak že to nebylo a není snadné ani v oblasti „chemie pro léky“, kde by se laikovi zdála cesta snad lákavě přímočará – /fungující látka-lék-zdravotní a komerční efekty/). Že to nespadlo jednoduše „odněkud“ ani tady; prostě se tomu museli lidé (prof. F. aj.) dost věnovat, hledat, kontaktovat, pracovat, zapojit právníky aj. Jistě můžeme mluvit o tom, že možnosti využití poznatků či výsledků společenskovědních či dokonce humanitních oborů je složitější a (bráno jako) méně žádané a lukrativní; ale možná je to o něco spíše výzva, než důvod k rezignaci.
    Další opakované sdělení, které se odehrávalo vlastně mezi řečí, neboť k tomu, jak uplatnit výsledky humanitních a společenskovědních oborů, se prof. Fusek intencionálně nezaměřoval, bylo, když p. F. opakovaně narážel na/zmiňoval problematiku etiky. Jednak v samotném výzkumu a rozhodování o něm, jednak pochopitelně v možnostech uplatnění léků. Relativně často a spíše bezděčně mluvil v nějaké otázce o tom, že „to (už) je úkol pro etiku“ či „etická otázka“. – Etiky je i dle mne skutečně hodně třeba – a to jednak expertně, ale, pozor na to, také veřejně – a v tom je velká oblast práce. Na jednu stranu se může stát, že se na etiku/etiky „naháže“ řada úkolů jako na „profesionály“, kteří asi „v týmech a situacích“ mají podávat expertízy na způsob jiných odborných vědců (– a ti „jiní“, spolu s ostatními lidmi, z toho pak asi by mohli „být vynecháni?)… jenže etika opravdu není věcí jen pro odborníky, i když také a speciálně ano. Etické expertízy by byly, jsou a mohou být bezva potřebná věc; ale základní rovina je (zároveň) společenská, ve společnosti musí být kultivována či kultivačně udržována základní pravidla JEDNAK SCHOPNOSTI CHÁPAT a JEDNAK ETICKÉ SLUŠNOSTI (ne „společensko-etiketní“, ale fakt etické). Tedy je třeba (i) více učení a veřejného vzdělávání v chápání lidských věcí a schopnostech orientovat se v nich a domluvit se o nich. A speciálně ovšem i TRÉNINKU v etice, etickém chápání a jednání.
    Třetí větší věcí z přednášky, která se vázala opět i naše otázky, byl rozhodný akcent prof. Fuska na využití výzkumu pro lidi. I tady se opět zmiňoval o etice – jednak, aby se nedělaly jakési léta se jen a jen „recyklující“ „výzkumy“ – nic fakticky reálně nového či potřebného nepřinášející, jen po léta udržující, v podstatě neeticky, „své téma“ a zařazení do „výzkumu“. (Samozřejmě fakticita, co je takovým pseudovýzkumem, může být dost diskutabilní, ale chápeme, že to se dít může a někdy stává.) – Ale jednak a zejména prof. Fusek pokládá za velmi etické starat se o to, aby, pokud se při výzkumu objeví něco, co může být využito a je pro lidi potřebné, se příslušný člověk/badatel také postaral o to, aby to využito bylo!! Aby to přispělo ke zlepšení situace lidí, může-li. Jako badatelé máme dle prof. Fuska přímo povinnost se starat o využití toho, co se z bádání dá! – No a to, domnívám se, i když se skutečně i ve společenskovědních a humanitních oborech zčásti děje, mohlo by se zřejmě dít a akcentovat více. I když k tomu je zřejmě třeba ještě mnohé cesty hledat.

Leave a Reply