ŽENY, VĚDA A JINÉ NEBEZPEČNÉ VĚCI

co je Univerzita jako příležitost?

Cyklus besed, který vždy začíná panelovou diskusí a poté se během celého roku rozvíjí prostřednictvím tematických debat a workshopů.

První ročník začal pilotní panelovou diskusí v říjnu 2018 nazvanou Humanitní a společenskovědní vzdělání a vzdělávání a jejich role v demokratické společnosti“. V této debatě nám šlo o to, v návaznosti na Marthu C. Nussbaumovou a její knihu Ne pro zisk: Proč demokracie potřebuje humanitní vědy, ukázat, že ačkoliv humanitní a společenskovědní obory nemusí být přímo navázány na jasně vyčíslitelné generování ekonomického zisku, jsou nezbytné pro přežití a rozvoj stabilní demokratické společnosti. Následovaly besedy a workshopy pořádané Fakultou filozofickou ZČU v pravidelných měsíčních intervalech.

Druhý ročník pokračoval v listopadu 2019 panelovou diskusí nazvanou Interdisciplinarita: věda a vzdělání na pomezí oborů. Tato debata poukázala na nutnost spolupráce mezi jednotlivými obory, která se, zejména pod vlivem tendence k co největší specializaci, začíná stávat výrazně komplikovanou. Přestože je pro orientaci v současném světě nezbytné uvažovat v širokých souvislostech, institucionální zakotvení valné většiny vědeckých a výzkumných pracovišť spíše nahrává postupné izolaci jednotlivých disciplín. Po diskuzi opět následoval cyklus pravidelných besed až do chvíle, kdy byl náhle přerušen pandemií Covidu-19.

Třetí ročník připravujeme na 15. listopad 2023, kdy v rámci Týdne humanitních věd uspořádáme panelovou diskuzi s názvem 〰️ Ženy, věda a jiné nebezpečné věci 〰️ název je aluzí na slavnou knihu kognitivního lingvisty Georga Lakoffa Ženy, oheň a nebezpečné věci: Co kategorie prozrazují o mysli, jež ukazuje, jak kategorie, které používáme k organizaci našeho světa, odrážejí naše mentální struktury a jakým způsobem se liší v různých jazycích a kulturách. Konceptuální metafory lze využít k analýze různých kulturních a ideologických diskurzů a vysvětlení, jak se různé společenské skupiny liší ve svém vnímání vzdělání, vědy a výzkumu, role státu a rodiny, tržních principů i morálních hodnot.

Východiskem naší panelové diskuze je specifičnost kognitivních metafor spojených s ženským elementem a otázka, jak se tyto metafory promítají do uspořádání našeho světa. Konkrétním cílem naší diskuze je zjistit, jak univerzitní prostředí a vzdělávání přispívají k prosazování a respektování ženského hlasu ve společnosti. Zajímá nás autenticita ženského pohledu v rámci řešení vědeckých, politických a společenských problémů a výzev současnosti.

Cíle humanitních oborů

📌 Naší snahou je ukázat platformu univerzitního prostředí jako mimořádný transdisciplinární prostor, kde je možné se učit, zkoumat a experimentovat.

〰️ Usilujeme o mezioborovost a spolupráci napříč všemi oblastmi lidského poznání, protože jedině v duchu interdisciplinarity je možné zajistit kvalitní vzdělání a konkurenceschopný výzkum a vývoj.

📌 Chceme zdůraznit význam humanitních a společenskovědních oborů, jež jsou dlouhodobě podceňovány, ale bez jejichž existence by nebyl rozvoj společnosti vůbec možný.

〰️ Snažíme se zvýšit prestiž vysokoškolského vzdělání nejen v očích studujících a vyučujících v rámci Západočeské univerzity v Plzni, ale i v očích veřejnosti mimo akademické prostředí. Proto spolupracujeme s řadou regionálních i národních institucí a organizací.

📌 Tím, že humanitní obory přinášejí hloubku a perspektivu do našeho života, nám pomáhají porozumět sobě samým, druhým lidem a světu kolem nás. Jsou zrcadlem, které nám umožňuje reflektovat svět s kritickým odstupem.

〰️ Obory, jako je filosofie, sociologie, antropologie, historie či politologie, hrají klíčovou roli v porozumění lidskému myšlení a jednání v širších společenských, kulturních a dějinných souvislostech.

📌 Tyto obory nám umožňují rozvíjet kritické myšlení, analytické schopnosti a porozumění různým perspektivám.

〰️ To vše má přispět ke vzájemnému respektu a spolupráci nejen různých oborů, ale také studujících a vyučujících, respektive univerzit a veřejnosti, v kontextu intersekcionální rovnosti.